Evropa čelí vážné demografické krizi, která může v příštích desetiletích zásadně proměnit podobu kontinentu. Podle prognóz Eurostatu klesne při současné úrovni migrace počet obyvatel EU do roku 2100 o šest procent, tedy ze současných 447 na 419 milionů.

Pokud by však evropské hranice byly zcela uzavřeny, propad by byl podle britského deníku The Guardian mnohem dramatičtější. Evropa by přišla o víc než třetinu populace a zůstalo by jí jen 295 milionů obyvatel. To by mohlo přinést kolaps pracovních trhů a prudký růst nákladů na důchody a péči o stárnoucí obyvatele.

Evropa v krizi

Evropa v současnosti čelí velké demografické krizi. Podle prognóz Eurostatu klesne při současné úrovni migrace do roku 2100 počet obyvatel starého kontinentu o šest procent. Konkrétně tedy ze současných 447 milionů na 419 milionů Evropanů.

Pokud by byly evropské hranice zcela uzavřeny, mohl by klesnout počet obyvatel dokonce až na 295 milionů. V tom případě by kontinent ztratil víc než třetinu populace.

Bez migrace vymřeme

Ve světle těchto dat je velkou hrozbou protimigrační rétorika populistických a krajně pravicových stran, které v posledních letech sílí napříč západním světem.

Deník The Guardian uvádí, že by případné uzavření hranic, které tyto strany prosazují, mohlo mít pro evropské státy devastující důsledky. Úbytek populace totiž může přinést například kolaps pracovních trhů či masivní zvýšení nákladů na důchody a péči o stárnoucí obyvatele.

Vyhrávají napříč Evropou

Nástup populismu navíc již dávno není doménou bývalého východního bloku. V posledních parlamentních volbách ve Francii získalo rekordní výsledky krajně pravicové Národní sdružení kontroverzní političky Marine Le Penové.

V Německu se zase letos na jaře stala druhou nejsilnější stranou protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a v britských průzkumech aktuálně s přehledem vede taktéž protiimigrační strana Reform UK. Tyto nálady tak již dávno nejsou okrajovým jevem, ale stávají se hlavním tématem evropské politiky.

Reakce tradičních stran

Na nárůst antiimigračních nálad musí reagovat tradiční demokratické strany. A dělají to většinou tak, že přitvrzují ve svých přístupech k migraci.

„Většina politiků z tradičních stran chápe, že imigrace je nezbytná k tomu, aby zmírnila demografický tlak. Proto se snaží přitvrdit azylovou politiku, aby si získali podporu veřejnosti, zatímco udržují příliv legálních pracovních migrantů. Problém je, že krajní pravice tuto křehkou rovnováhu narušuje,“ uvedl pro Guardian John Springford z think-tanku Centre for European Reform.

Úbytek čeká i Česko

Eurostat také ukázal předpokládaný úbytek obyvatel v jednotlivých evropských zemích, ke kterému by v případě úplného uzavření hranic došlo. Tato čísla ukazují alarmující předpovědi zejména pro západoevropské země.

Například v Itálii by do roku 2100 počet obyvatel klesl ze současných 59 na 28 milionů. Německá populace by se snížila z 83 na 53 milionů a počet Španělů by klesl ze 47 na 24 milionů. Výjimkou není ani Česko, v němž by ze současných téměř 11 milionů klesl počet obyvatel na 8,2 milionu.

Migrace to nevyřeší

Migranti jsou přitom velmi důležitým motorem západoevropských ekonomik, ale i zdravotních systémů. Například ve Švýcarsku je téměř 40 procent lékařů, kteří studovali nebo pracovali v zahraničí. V Německu je to 14 procent, ve Francii 13 procent a v Česku téměř osm procent.

Alan Manning z London School of Economics pro The Guardian upozorňuje, že migrace sama o sobě problém úbytku Evropanů nevyřeší. „Ale může zmírnit přechod k výrazně starší společnosti. Zároveň je klíčové, aby imigranti pracovali. Pokud by pouze pobírali sociální dávky, situace by se ještě zhoršila,“ dodává profesor ekonomie.