Generace Z vyrůstala ve světě plném problémů. Zasáhla ji klimatická krize, finanční otřesy, pandemie covidu i různé globální konflikty a teroristické útoky. I proto lidé narození mezi lety 1997 až 2012 přistupují podle britského deníku The Guardian k budoucnosti jinak než generace před nimi.

V době plné nejistoty a nepřetržitého proudu zneklidňujících zpráv touží po stabilitě. Právě proto si stále více z nich začíná budovat vlastní finanční zázemí a spoří si.

Našetřeno na důchod

V USA už mladí lidé stihli překonat starší generace v množství peněz, které mají našetřené na důchod.

Podle dat University of Chicago a Investment Company Institute mají na svých penzijních účtech minimálně třikrát víc, než měli mileniálové nebo generace X ve stejném věku. Často si odkládají až pětinu svého příjmu.

Češi nejsou pozadu

Karty se ale obrací i v Česku. Z průzkumů vyplývá, že si pravidelně odkládá alespoň něco přes 57 procent mladých lidí pod 25 let. A třetina dalších si spoří nepravidelně, podle toho, co se zrovna podaří ušetřit.

Jen zlomek mladých tak podle čsopisu Euro nespoří vůbec. Kromě klasického spoření ale přichází i jiný trend. Mladí Češi se nebojí investovat do kryptoměn, investičních aplikací, online brokerů nebo crowdfundingu. Mnozí začínají investovat už kolem osmnácti let. Nevěří totiž, že se o ně někdo v budoucnu postará a nečekají žádnou pomoc od státu.

Stravenky už nestačí

Zajímavé je podle Guardianu i to, jak se mění role zaměstnavatelů. V USA teď firmy využívají zákon Secure 2.0, díky kterému můžou přispívat mladým zaměstnancům nejen do důchodového spoření, ale třeba i odměňovat splácení jejich studentských půjček příspěvkem na důchod.

K dispozici mají také zdravotní spořicí účty a plány na úspory pro budoucí vzdělání dětí.