Gruzínksý sen? Ten proevropští Gruzínci snít nechtějí

Zdroj: AA/ABACA / Abaca Press / Profimedia

Vláda slaví, opozice protestuje. Tak by se dala krátce po volbách popsat situace v Gruzii. Proruská strana Gruzínský sen, která je v zemi u moci, se prohlásila za vítěze. Pozorovatelé ale upozorňují na zastrašování voličů a kupování hlasů.

Do čela protestů se postavila proevropská gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Ve hře je podle ní nejen budoucí zahraniční směřování země, ale i její osud. Část jí už nyní Rusko ostatně okupuje.

Spor o interpretaci voleb trvá

Regulérní volební výhra, nebo krádež ovlivněná Ruskem? Na výsledku gruzínských voleb nepanuje shoda. Proruská vládní strana Gruzínský sen slaví vítězství, opozice svolává demonstrace.

Proevropská gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která podporuje opozici, to vidí jasně. Její země se prý stala obětí ruské speciální operace.

Do EU Gruzie chce. Nebo?

Premiér a poslanec Gruzínského snu Irakli Kobachidze se naopak snaží tlumit vášně. Na gruzínském směřování do Evropské unie se podle něj nic nemění.

Po volbách se trochu marně snaží zbavit svou stranu nálepky proruská. Volá po restartu vztahů s Bruselem a plné integraci Gruzie do evropského společenství do roku 2030.

Proti neziskovkám a médiím

O členství v EU Gruzie požádala krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, evropským partnerům vysvitly naděje na budoucí prozápadní a demokratické směřování bezprostředního souseda Ruska.

Tyto naděje ale letos tak trochu zchladily dva zákony prosazené vládnoucím Gruzínským snem. Kontroverzní zákon o zahraničním vlivu, na jehož základě Rusko buď vyhostilo, nebo rovnou uzavřelu řadu prozápadních neziskovek a opozičních médií, vyvolal nejen protesty v ulicích, ale také pozastavení gruzínského přístupového procesu ze strany EU.

Vláda Gruzínského snu tento zákon omlouvala snahou zamezit vměšování do dění v Gruzii ze zahraničí, podle opozice se naopak jedná o další omezení svobody médií a občanské společnosti. Zpravodajská média a nevládní organizace se totiž nově musí registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.

Zastrašování a kupování voličů

To, že volby v Gruzii nebyly regulérní, tvrdí nejen opozice, ale potvrzují to i pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mělo docházet ke kupování hlasů a zastrašování voličů, hlasování se navíc konalo v napjaté a nenávistné atmosféře.

To ostatně potvrzuje i česká europoslankyně Markéta Gregorová, která byla také součástí pozorovatelská mise v Gruzii. Volby podle ní nebyly spravedlivé, opírá se o konkrétní videa zachycující volební podvody.

Dopadne jako Ukrajina?

Co tedy bude s Gruzií v nadcházejících letech? Kritici současné vlády mluví o možném opakování ukrajinského scénáře z roku 2014. Tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč nečekaně odmítl podepsat připravenou asociační dohodu s Evropskou unií a přiblížil zemi Rusku.

Následovaly protesty, ale také zabrání Krymu Ruskem a první boje na východu země. Gruzie není v totožné situaci. Už jenom díky tomu, že aktuálně má proevropskou a prozápadní prezidentku. I Gruzie se ale s Ruskem potýká o svá území v Abcházii a Jižní Osetii, kde žijde obyvatelstvo, jež většinově inklinuje k Rusku.

Evropská, nebo ruská cesta

Evropská unie každopádně dění v Gruzii sleduje s obavami. Další utahování šroubů po vzoru ruských zákonů by mohlo možný vstup Gruzie do EU ještě více zkomplikovat. Premiér Kobachidze si toho je zřejmě vědom, proto okamžitě po volbách tlumí emoce i vlastní rétoriku.

Bude to ale stačit? EU po Gruzii chce zrušení zákonů omezujících lidská práva, ale také vyšetření možného porušování volebních pravidel. Jedno je jisté. Gruzie si bude muset svoji cestu do Evropy ještě vybojovat, pokud jí tedy nepřijde jednodušší cesta ruská.