Lukáš Blažej Chorovský je lídrem pirátské kandidátky v Ústeckém kraji, živí se jako právník se specializací na životní prostředí. Jako zastupitel byl oceněný Cenou za odvahu Nadačního fondu proti korupci. Je mu 29 let. A co by chtěl ve Sněmovně řešit?
"Životní prostředí a změnu klimatu, abychom se tu neuvařili. Dostupné bydlení nejen pro mladé, aby měli důvod v Česku zůstávat a měli kde zakládat rodinu. Bezpečnost a lidská práva, abychom za ně namísto ve Sněmovně nemuseli bojovat na frontě," napsal Lukáš do svého medailonku pro projekt 30 pod 30.
A v projektu se nakonec mezi třicet nejúspěšnějších taky posunul. My jsme se ho ptali, proč si vybral právě Pirátskou stranu.
Kdy jste poprvé přičichl k politice?
Už během studia na gymnáziu jsem byl členem žákovského parlamentu, později mě zvolili do školské rady. Tehdy jsem se dostal do problémů s vedením školy po žádosti o podklady k rozpočtu.
Pozdější kontrola České školní inspekce ukázala fiktivní žáky registrované v jídelně a další problémy, škola musela vracet dotace. Na tom jsem viděl nejen důležitost transparence a participace, ale také problémy se zneužíváním moci a špatnou správou veřejných záležitostí.
A kdy jste se začali zajímat konkrétně o Pirátskou stranu, za niž nyní kandidujete?
V roce 2010, když mi bylo 14 let, jsem si pročetl programy všech politických stran.
Postupně mi zbylo několik sympatických, a zatímco většina z nich po mě chtěla poplatky nebo návštěvy schůzí, u Pirátů jsem se jednoduše registroval na fóru a zapojil se do činnosti. Nikdo mě nesoudil podle věku, důležité byly výsledky mé práce.
Jak konkrétně vypadal vstup do strany či hnutí?
Piráti příliš nerozlišovali mezi registrovanými příznivci a členy, takže jsem se přes internet podílel na rešerších, jednání vnitrostranických orgánů, přípravách pozměňovacích návrhů nebo organizaci akcí. Když jsem poprvé přišel na schůzi, už mě všichni znali a hned v osmnácti jsem byl zvolen do kontrolního výboru zastupitelstva.
Členem jsem se stal až v roce 2016, kdy jsem byl pirátským lídrem kandidátky v krajských volbách a mohlo vypadat divně, že na volebním lístku nejsem uveden jako člen. Přechod mezi příznivcem registrovaným na webu a členem byl pouze formalitou, nikdo to moc neřešil.
Čím vás současná vláda během uplynulých čtyř let nejvíc štvala a čím potěšila?
Štvalo mě, že vláda nemyslela na budoucnost a mladé lidi. Kdykoliv jsme zvedali témata důležitá pro další generaci, například reformu důchodového systému, dostupné bydlení nebo posílení psychologické a psychiatrické péče, byli jsme přehlasováni.
Potěšila mě podpora části digitalizačních projektů, například jsme s podporou ostatních stran spustili Digitální a informační agenturu, zprovoznili eDoklady, vylepšili Portál občana a prosadili větší transparentnost státní správy. Podpora ale měla své hranice, jak se ukázalo například při zamítnutí žádosti o zvýšení počtu úředníků, kteří by připravovali digitalizaci stavebního řízení.
Jsou na vaší kandidátce ještě další mladí kandidáti?
Piráti mají nejvíc mladých kandidátů na čelních místech. Přímo v Ústeckém kraji je kromě mě na třetím místě Kateřina Stojanová, v ostatních krajích je to například lídr Zlínského kraje Jiří Knotek, dále pak dvojka středočeské kandidátky Samuel Volpe a další.
Co dnes vlastně nabízí Piráti pro mladé lidi? Proč by vaše uskupení měli mladí volit?
Piráti jsou jedinou stranou, která řeší problémy mladé generace. Nejde jen o zmiňovanou nedostupnost bydlení nebo psychologické péče, ale také problémy, které teprve přichází. Za třicet let budou třetinu populace tvořit důchodci a nikdo zatím nevysvětlil, kdo zaplatí jejich důchody nebo jak bude zajištěna zdravotní a sociální péče.
Změna klimatu, kterou část parlamentních stran stále popírá, ohrožuje nejen naše zdraví, ale například i zemědělskou produkci potravin. Endokrynní disruptory, které jsou po stovkách tun vypouštěny do životního prostředí, dostaly mužskou plodnost do stavu, kdy u zdravého muže 96 % spermií není schopno oplodnit vajíčko, a tento stav se dále zhoršuje.
To jsou zásadní problémy, které bychom měli řešit, a místo nich se ve Sněmovně řeší zakotvení manželství jako svazku muže a ženy v Ústavě nebo jedenáctihodinový projev Tomia Okamury. Občas mám pocit, že žiju v úplně jiném světě než současní poslanci.
Kolik by z vašeho pohledu mělo být po volbách ideálně mladých poslanců ve Sněmovně?
V posledním sčítání obyvatelstva bylo 1,4 milionu lidí ve věku od 18 do 30 let, což je 16,5 % populace s volebním právem. Tomu by odpovídalo 33 poslanců ve věku do 30 let. Místo toho měla na začátku volebního období Sněmovna takové poslance pouze tři. A těm už je dnes přes třicet.
I kdyby byli zvoleni všichni mladí kandidáti na potenciálně volitelných místech, bude jejich hlas v budoucí Sněmovně zastoupen nepoměrně málo.
A co byste vzkázal těm mladým lidem, kteří k volbám jít nechtějí?
Sněmovna je přesně taková, jakou si ji lidé zvolí. Pokud mladí zůstanou doma, rozhodnou volby lidé, kteří se důsledků svých rozhodnutí nedožijí. Pak je jednoduché neřešit změnu klimatu, kolaps biodiverzity, nedostupnost bydlení, znečištění životního prostředí nebo státní rozpočet.
Pokud mladí lidé chtějí, aby na ně politici mysleli, musí být slyšet u voleb. Každý hlas má cenu, ale jen když ho skutečně vhodíte do volební urny.
