Zacharias Samuel Fischer kandiduje za Piráty na šestém místě v Moravskoslezském kraji. Je studentem politologie na Masarykově univerzitě v Brně, místopředsedou místního sdružení Pirátů na Ostravsku a taky fanouškem tvrdé muziky. Je mu 21 let. A jaké by byly jeho priority ve sněmovně?
"Bylo by to dostupné vzdělávání, dostupné bydlení a volební právo od šestnácti let," napsal do medailonku ankety 30 pod 30 Zacharias. A do finálové třicítky se díky hlasujícím také dostal.
My jsme se Zachariase zeptali, co ho přimělo, aby se začal zajímat o politiku, a proč se rozhodl právě pro Pirátskou stranu.
Kdy jste se začal zajímat o politiku a kdo za to mohl?
Já ten moment dokážu určit poměrně přesně, byl to rok 2013, když mi bylo deset.
Proč zrovna rok 2013?
V tom roce proběhla první přímá volba prezidenta a pak i předčasné volby do Poslanecké sněmovny.
Byl to rok hodně nabitý volbami a celá republika tím žila, těmi volbami i politikou. Pamatuju si, že jsme dokonce u nás ve třídě, tehdy ve třetí nebo ve čtvrté, pořádali takovou vlastní volbu prezidenta.
A co jste si pak jako dítě říkal, když vyhrál Miloš Zeman?
No, už tenkrát se mi to nelíbilo...
Je to ale vlastně dobrá motivace jít do politiky. Kdy jste se začal zajímat aktivněji? A kdy o Piráty?
Ten zájem jsem si udržel i během studia na gymplu. Teď studuju politologii, takže se to projevilo i v tomhle směru. K Pirátům jsem tíhnul už delší dobu, byli mi sympatičtí. A ještě než jsem se stal členem, byl jsem jejich věrný volič.
Volil jsem je vždycky, když to šlo. Ten klíčový moment, kdy jsem se rozhodl zapojit aktivně, byl po jejich neúspěchu v evropských volbách. Překvapilo mě to. A tehdy jsem si řekl, že je na čase dění ovlivňovat i jinak než jen hlasem ve volbách.
To už bylo po odchodu Pirátů z vlády Petra Fialy...
Ano, tehdy už jsem byl člen. K tomu se přidaly i krajské volby, které se Pirátům také příliš nepovedly, a změna předsedy.
Co vás lákalo právě na Pirátské straně?
Hlavně to, že je to v podstatě jediná relevantní progresivní strana v Česku. Vždy mě oslovoval jejich program, byl specifický. Přišlo mi, že Piráti jsou vyloženě stranou mladých a pro mladé. Takže mi dávalo smysl, že když se budu v politice angažovat, bude to právě s nimi.
Pocházíte z Moravskoslezského kraje. Tam není pozice Pirátů úplně jednoduchá...
To je pravda. Demograficky jsme tam v nevýhodě. Ale podle současných průzkumů to vypadá, že bychom tam mohli získat jednoho poslance. Je to velký kraj, přerozděluje se tam hodně mandátů, takže volit Piráty tam pořád dává smysl.
Pamatujete si na první setkání se členy Pirátské strany?
První schůzku jsem měl s tehdejší krajskou koordinátorkou. Člověk se nejdřív musí stát registrovaným příznivcem, takže šlo o první ověření a kontakt. Potom si mě pozvali z ostravského předsednictva a byl jsem přijat jako příznivec.
Pak už to šlo celkem rychle, účastnil jsem se schůzí, projevoval aktivitu. Příznivcem jsem se stal někdy v červnu nebo červenci a už na přelomu října a listopadu jsem byl členem. To všechno se stalo v roce 2024.
Co jste říkal tomu, když šli Piráti v roce 2021 do koaliční vlády? Bylo to dobré rozhodnutí?
Já jsem byl celkem rozčarovaný z toho vykroužkování na kandidátkách se Starosty, to asi nečekal nikdo. Pak jsem to ale vnímal tak, že když už se tam nějací Piráti dostali, budou mít ve vládě aspoň možnost prosazovat program.
Ale můj postoj k účasti ve vládě se postupně vyvíjel. Ke konci jsem byl už spíš pro to, abychom odešli. A to se nakonec stalo, i když to bylo víceméně nedobrovolné.
Co se Pirátům ve vládě povedlo?
Třeba digitalizace, například eDoklad nebo pokrok v oblasti antikorupčních zákonů. Posunuli jsme se i v legalizaci konopí, i když to není ideální. Takže bych neřekl, že účast ve vládě byla zbytečná, ale na konci už to bylo opravdu na hraně. Byl jsem rád, že jsme šli do opozice.
A co digitalizace stavebního řízení? Nebylo to z vašeho pohledu selhání?
Nemyslím si, že by to bylo úplné fiasko, jak se to občas prezentovalo. Je to složitější téma. I Ivan Bartoš přiznal, že tam chyby byly. Takže já bych to neviděl jako propadák, ale ani jako velký úspěch.
Proč by měl dneska mladý člověk volit Piráty?
Protože naše témata prezentujeme právě skrze perspektivu mladých lidí. Na rozdíl od jiných stran u nás mladí skutečně dostávají prostor, jsou na volitelných pozicích. A jako příklad z programu chceme snížit třeba hranici volebního práva na 16 let, podporujeme dostupné bydlení.
Dostupné vzdělávání zase chceme podporovat pomocí vratných studentských grantů. Fungovalo by to tak, že student by během studia dostával měsíční podporu, a až by se uplatnil na trhu práce, tak by částku vracel. Pokud by jeho příjem byl pod určitou hranicí, nevracel by nic.
Kdybyste měl mladé přesvědčit, aby k těmhle volbám šli, co byste jim vzkázal?
Mladí by měli chodit ke každým volbám, protože každé volby rozhodují o tom, jak bude země vypadat v příštích letech. Když nepůjdou, rozhodne někdo jiný za ně. Řekl bych jim: Mějte na tom celkovém rozhodnutí alespoň částečný podíl.
Kolik mladých pod třicet byste si ideálně představoval v nové Sněmovně?
Minule tam byli tři. Bylo by fajn, kdyby to bylo desetkrát tolik. Budu rád za co nejvyšší číslo. Myslím si, že letos to bude i víc než tři.
Můžou tomu mladí pomoct třeba tím, že budou mladé kandidáty kroužkovat?
Určitě. Doporučuju, ať se na kandidátky podívají, zjistí si, kdo tam je, jestli jsou ti lidé aktivní v mládežnických organizacích a jestli se prezentují jako zástupci mladých. A pak ať je kroužkují.
