V závěru léta zasáhla obyvatele Norska zpráva o smrti dlouholetého krále Haralda V. Devětaosmdesátiletý panovník zemřel v pátek 28. srpna v nemocnici v norské metropoli Oslu, kde se léčil s infekcí krve. V čele severské země stál Harald 35 let, na trůn nastoupil v roce 1991.
Panovník byl ve své zemi velmi oblíbený, což dokládají i záběry tisíců truchlících lidí v ulicích norských měst. Jaká byla Haraldova vláda? A co norskou monarchii čeká dál?
První „norský“ král
Harald pocházel z vládnoucí dynastie Glücksburků a byl vzdáleným bratrancem britského krále Karla III. Od 14. století byl prvním norským panovníkem narozeným přímo v Norsku.
Až do roku 1905 totiž země nebyla samostatným státem. Dlouhá léta byla spojena s Dánském a později se Švédskem. Haraldovo dětství bylo výrazně ovlivněno druhou světovou válkou.
Jako malý se svojí rodinou uprchl před kolaborantským režimem Vidkuna Quislinga nejprve do londýna a následně do Washingtonu, kde strávil většinu konfliktu. Do vlasti se rodina vrátila až po konci války.
Kontroverzní sňatek
Jeho panování bylo charakteristické střetem starobylých monarchistických tradic s moderním životním stylem. Od svých předchůdců se lišil už svým sňatkem, když si v roce 1966 vzal neurozenou Sonju Haraldsenovou, dceru obchodníka s oděvy, s níž se seznámil na univerzitě v Oslu.
Harald podle New York Times kvůli své lásce riskoval spor se svým otcem, králem Olafem V., jenž se sňatkem nesouhlasil. Ten to však se svým synem nakonec vzdal a sňatek povolil. Stalo se tak poté, co Harald pohrozil, že se neožení vůbec, pokud si nebude moct vzít právě Sonju.
Symbol jednoty
Cílem krále bylo otevřít monarchii moderní době. Mezi jeho zásluhy patří třeba renovace královských budov a jejich otevření veřejnosti nebo svolení členům královské rodiny uzavírat sňatky s lidmi mimo aristokracii.
Náklonnost veřejnosti si získal především svým vystupováním a liberálními postoji. V roce 2011, po teroristických útocích Anderse Breivika v Oslu a na ostrově Utøya, se Harald stal symbolem národní jednoty a odhodlání, když ve svém veřejném vystoupení vyzval Nory, aby stáli při sobě, podporovali se navzájem a nedovolili strachu, aby je ovládl. Zároveň se také setkával s pozůstalými a dával veřejně najevo svůj smutek.
Respekt k menšinám
Symbolem královy otevřenosti se stal jeho projev z roku 2016, ve kterém vyzdvihl rozmanitost norského národa. Doslova řekl: „Norové jsou dívky, které milují dívky, chlapci, kteří milují chlapce, a dívky a chlapci, kteří milují jeden druhého“.
Podobně mluvil také o přistěhovalcích, když se nechal slyšet, že „Norové se přistěhovali z Afghánistámu, Pákistánu, Polska, ze Švédska, Somálska a Sýrie“ s dodatkem, že „Norové věří v Boha, Alláha, vesmír i v nic“.
Méně charismatický
Po oblíbeném Haraldovi nastoupil na trůn jeho syn, korunní princ Haakon. Korunní princeznou se pak stala jeho dcera, princezna Ingrid Alexandra, která se v budoucnu stane vůbec první ženou na norském trůnu.
Historik Trond Norén pro BBC uvedl, že Haakon se od svého otce v lecčem liší. Zatímco Harald byl podle něj velmi charismatický, měl silný smysl pro humor a působil velmi otevřeně, Haakon je spíš rezervovaný a v tomto ohledu se podobá své matce Sonje.
V posledních letech se však novopečený král podle historika více uvolnil o otevřel se veřejnosti. Norén zároveň dodává, že Haakon je ve své zemi stejně jako jeho otec všeobecně velmi respektovanou osobností.
Královniny kauzy
Haakon se však stal králem v pro něj nepříliš vhodnou chvíli. Poslední rok totiž norská média žijí kauzami jeho manželky, nové královny Mette-Merit, která nedávno kvůli vážnému onemocnění podstoupila transplantaci pic.
Královská rodina je pod veřejným a mediálním tlakem zejména kvůli vztahu královy manželky s Jeffreym Epsteinem, s nímž byla podle vyšetřovacích dokumentů v “častém kontaktu”. Později se veřejně omluvila s tím, že měla „špatný úsudek“.
Lidé ji nechtějí
Popularitě Mette-Marit na veřejnosti příliš nepomáhá ani kauza jejího syna z předchozího manželství Mariuse Borga Høybiho. Ten byl letos v červnu odsouzen ke čtyřem letům vězení za znásilnění.
Jedna z žen, kterou znásilnil, byla přitom napadena přímo na jednom z královských sídel. Přestože byl Marius vždy považován za součást rodiny, královský dvůr opakovaně zdůrazňoval, že není členem královské rodiny v oficiálním smyslu. Kvůli těmto kauzám si podle průzkumu ze začátku letošního roku téměř polovina Norů myslí, že by Mette-Marit neměla být královnou.
Dobře připraven
Haakon to tedy rozhodně na trůnu nebude mít jednoduché. Podle BBC bude nejdůležitější, aby byla královská rodina ve svých kauzách co nejotevřenější.
Haakon je však na svoji roli dobře připraven a podle odborníků na norskou královskou rodinu, které cituje BBC, si větší respekt a oblibu postupně získá.
