REKLAMA

Poslední bulharský car, který se vrátil jako premiér. Mimořádný příběh Simeona II.

Wikimedia Commons
REKLAMA
REKLAMA

V evropských dějinách najdeme nespočet panovníků, kteří byli z trůnu sesazeni. Jen málokomu se však později podařilo do čela své země vrátit demokratickou cestou. Unikátním případem je v tomto ohledu Simeon II., poslední bulharský car, kterého dějiny povolaly do služby své vlasti hned dvakrát. 

Dětský panovník 

Simeon se narodil v bulharské metropoli Sofii v roce 1937 jako syn tehdejšího cara Borise III. a carevny Giovanny Savojské. Když jeho otec v srpnu 1943 za dosud ne zcela objasněných okolností zemřel, nastoupil Simeon uprostřed druhé světové války v pouhých šesti letech na bulharský trůn. Vzhledem k svému věku však žádnou reálnou moc neměl, panovnické povinnosti za něj vykonávala regentská rada. 

REKLAMA
REKLAMA

Po konci války převzali moc v zemi komunisté, kteří vyhlásili referendum o zrušení monarchie. Obyvatelé tento krok schválili a z Bulharska se v roce 1946 stala republika. Carská rodina byla nucena odejít do exilu.

Nejprve našla útočiště v Egyptě, později se usadila ve Španělsku, kde Simeon vystudoval a vybudoval úspěšnou kariéru v mezinárodním obchodě a podnikání. Přesto se však o dění ve své vlasti nikdy nepřestal zajímat. 

Využil situace 

V roce 1989 komunistický režim v Bulharsku padl a o sedm let později se po dlouhých desítkách let Simeon do své rodné země vrátil. Bulharsko tehdy procházelo složitou ekonomickou transformací, potýkalo se s vysokou inflací i hlubokou nedůvěrou veřejnosti vůči tradičním politickým stranám. A právě toho se bývalý car, který měl pověst respektované autority, rozhodl využít. 

REKLAMA

V dubnu 2001 oznámil vznik politického uskupení Národní hnutí Simeona II. Přestože vzniklo jen několik měsíců před parlamentními volbami, zaznamenalo v nich mimořádný úspěch. Ve volbách v červnu 2001 získalo nejsilnější mandát v parlamentu a Simeon se 24. července stal předsedou vlády pod svým občanským jménem Simeon Sakskoburggotski.

Jeho kabinet se zaměřil především na ekonomické reformy, přilákání zahraničních investic a euroatlantickou integraci země. Během jeho premiérského mandátu Bulharsko vstoupilo v roce 2004 do NATO a dokončilo přístupová jednání s Evropskou unií, jejímž členem se stalo v roce 2007. 

Zůstal významný 

Přestože Simeonova vláda čelila kritice za nenaplnění některých ambiciózních ekonomických slibů, zůstává jeho politický návrat historickým fenoménem. Jde patrně o jediný případ v moderních evropských dějinách, kdy bývalý panovník získal po desetiletích exilu nejvyšší výkonnou funkci nikoliv restaurací monarchie, ale prostřednictvím svobodných demokratických voleb. Po odchodu z aktivní politiky se Simeon stáhl do soukromí, nadále však vystupuje jako významná společenská osobnost.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA