Rusko začalo budovat nové vojenské základny a infrastrukturu v těsné blízkosti finských hranic, zároveň v lokalitě modernizuje železnici pro přesun těžké techniky. Po vstupu Finska do NATO v roce 2023 Moskva označila tuto zemi za hrozbu a reagovala rozšiřováním armády až na 1,5 milionu vojáků. To v mladé generaci Finů vyvolalo obavy.
Podle průzkumu finské agentury E2 Research 44 % mladých lidí z regionů, které sousedí s Ruskem, pociťuje strach o bezpečnost kvůli blízkosti ruské hranice.
Obavy Finů
Rusko začalo budovat nové vojenské základny u hranic s Finskem a posílá do oblasti tisíce vojáků. Bývalý prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv navíc prohlásil, že Švédsko a Finsko jsou jaderným cílem ruské armády.
Jak na situaci pohlížejí mladí Finové? S jedním z nich jsme o napětí v zemi mluvili.
Kasárny u hranic
Novinky.cz nedávno popsaly, jak v oblasti Petrozavodsku, tedy asi 160 kilometrů od hranic s Finskem, vzniká vojenské velitelství. Kousek dál, v Kameňce, pak Rusko staví kasárny.
Russia is expanding its military presence at the Finnish border.
— Johanna Nyman (@JohannaNyman5) April 20, 2025
More troops are expected once resources are freed from the war in Ukraine. Lieutenant General Vesa Virtanen warns of new infrastructure aimed at quickly increasing troop numbers in the area. pic.twitter.com/1FcWlFhv6h
Obojí potvrzují finské úřady i tamní média. Zároveň se podle Novinek modernizují železnice, které mají umožnit rychlejší přesuny těžké techniky směrem k hranicím NATO.
Blíž k Evropě
Finsko vstoupilo do NATO teprve v roce 2023 a Kreml to označil za ohrožení. Rusko proto začalo s budováním vojenské infrastruktury a Moskva oznámila, že navýší počet vojáků na 1,5 milionu.
Ještě před válkou na Ukrajině měla ruská armáda zhruba milion lidí. Zatímco část vojáků dál působí na Ukrajině, nová technika a vybavení zůstávají blíž k hranici Evropské unie.
Když je Rusko hned vedle
O budoucnost se proto strachují i mladí Finové, kteří mají Rusko v podstatě za humny. Patří mezi ně i Erki Liuhka, který žije ve městě Lappeenranta v blízkosti ruských hranic. V roce 2019 jsme se setkali na programu Erasmus plus a od té doby jsme v kontaktu na sítích.
"Myslím si, že většina lidí z mého okolí se nějakým způsobem obává toho, že Rusko je hned vedle a staví si základny u hranic. Ale spíš už to všichni radši přestali řešit," říká Erki pro Bold News. Dodal, že lidi jsou už unavení z toho, aby Rusy za hranicí nějak zásadně řešili. "Ta hrozba tam ale bohužel je," konstatuje Erki.
Zvykli si na agresi
Podle loňského průzkumu finské agentury E2 Research 44 % mladých lidí ve věku 15 až 29 let z regionů, které sousedí s Ruskem, pociťuje strach z bezpečnostních otázek kvůli blízkosti ruské hranice. Obavy v té době pociťovalo 49 % dívek a žen a 39 % mladých mužů.
Přibližně 58 procent respondentů na druhou stranu ale uvedlo, že východní hranice má na místní život jen minimální vliv. I podle výzkumníků si mladí zkrátka zvykli na to, že východní soused Finska je momentálně v agresivní válce.