Absolventi amerických vysokých škol z generace Z zjišťují, že jim často ani několik titulů nestačí k ekonomické stabilitě nebo alespoň ke slušně placené práci. I z průzkumů vyplývá, že vysokoškolské tituly pro Gen Z ztratily prestiž, kterou měly dříve.

Mladí Američané ale musejí splácet studentské půjčky a na jejich výši se "nižší cena titulu na trhu" neprojevila. V kombinaci s vysokými cenami nájmů a pandemií nezaměstnanosti se tak mladí Američané dostávají do existenčních problémů.

Ztrára prestiže

Podle průzkumu thin-tanku Ecomolmy Policy Institute zaměřeného na americké studenty zažívá USA navíc „pandemii nezaměstnanosti absolventů“.

Mladým lidem v Americe ekonomicky nestabilní situaci komplikuje ještě fakt, že musejí splácet studentské půjčky. Absolventi z roku 2024 si podle společnosti Lending Tree odnesli průměrný dluh 29 560 dolarů na studentských půjčkách. Celkový dluh ze studentských půjček v zemi dosáhl více než 1,8 bilionu dolarů.

Je vejška nutnost?

Gen Z čelí podle bývalé hlavní ekonomky amerického ministerstva práce a vedoucí pracovnice think-tanku Groundwork Collaborative Janelle Jonesové mnoha existenčním krizím.

„Generacím mladých lidí jsme říkali, že pokud se chtějí prosadit, pokud chtějí být v bezpečí, pokud chtějí pohodlný život, měly by jít na vysokou školu,“ říká Jonesová. Dodává, že výhody vysokoškolského titulu se nijak neztrácí, ale jsou menší než dřív, protože titul má mnohem víc lidí.

Nemají na život

Reportéři britského magazínu The Guardian mluvili s několika absolventy vysokých škol v USA. Například s devětadvacetiletým Jesem Vescontem, který absolvoval jednu z nejprestižnějších uměleckých škol v Kalifornii, získal stipendium v ​​Německu a magisterský titul na Kolumbijské univerzitě. Nyní má ale problém s jednou prací platit běžné každodenní výdaje.

Život v New Yorku si představoval jinak. „Idealizovaný život jako má Carrie Bradshawová nebo postavy z Přátel byl asi možný, když tyto seriály vznikly, ale teď kapitalismus věci natolik roztříštil, že je život v New Yorku skutečně těžký. Většina mých přátel, které jsem potkal ve škole, se po promoci odstěhovala, protože je tu tak obtížné žít a vést společenský život,“ říká Vescote.

Práce bez oken

Třiadvacetiletá Ragini Subramanianová na vlastní bydlení zatím ani nedosáhne. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Rutgersově univerzitě a po promoci v roce 2025 nezískala jinou práci než hodinovou smlouvu v malé PR firmě, kde pracovala dlouhé hodiny u stolu bez oken.

Podle svých slov vydělávala zhruba 1 600 dolarů měsíčně a necelou polovinu této výplaty pak dala za nájem v bytě sdíleném se čtyřmi spolubydlícími. Po roce se musela přestěhovat zpět k rodičům.

Zpátky k rodičům

To je podle magazínu The Guardian řešení, ke kterému se v posledním desetiletí uchýlilo mnoho lidí z generace Z. Procento Američanů ve věku 25 až 34 let, kteří žijí s rodiči například od covidové pandemie, mírně pokleslo.

Subramanianová ale říká, že si během roku, kdy platila nájem, nedokázala skoro nic ušetřit. „Život s rodiči mi umožnil soustředit se na práci na volné noze a hledat si dlouhodobé zaměstnání,“ uzavírá. Trend žití u rodičů se tak brzy možná zase vrátí.