Mladí v USA litují, že vůbec studovali vysokou

zdroj: azerbaijan_stockers on Freepik

Pro Generaci Z se změnila hodnota vysokoškolského vzdělání. Čím dál více mladých lidí svého studia lituje. I s titulem je totiž podle amerického magazínu HR Digest těžké najít dobrou práci nebo dostat slušně zaplaceno. Průzkumy ukazují, že čtvrtina absolventů by dnes na vysokou vůbec nešla a téměř třetina by si vybrala jiný obor.

Trh práce se totiž kvůli technologiím mění tak rychle, že školy nestíhají a diplom už často nestačí. I proto roste zájem o řemesla a praktické obory s jasnou návratností. Firmy navíc stále častěji hledají lidi se zkušenostmi, ne jen s tituly. Pro část Generace Z se tak vysoká škola stala spíš slepou uličkou.

Smutná realita

Pro mnohé mladé lidi byla vysoká škola vždy jasnou cestou k dobré práci, jistotě a respektu, stejně jako investicí do budoucna, která se měla vyplatit. Jenže pro generaci Z to tak úplně neplatí.

Čím dál víc absolventů vysokých škol se potýká s realitou, kdy ani s titulem nemohou najít práci nebo jim jejich výdělek sotva pokryje nájem.

Rozplynutý sen

Mnoho studentů také řeší splátky studentských půjček, frustraci z nejisté budoucnosti a pocit, že roky strávené studiem možná byly zbytečné.

Průzkum společnosti ResumeGenius ukazuje, že čtvrtina mladých lidí dnes lituje, že vůbec šla na vysokou školu, a téměř třetina by si zpětně vybrala úplně jiný obor. 

Obtížné uplatnění

Problém přitom není jen v obtížném uplatnění absolventů, ale i v tom, že obory, které kdysi slibovaly jistotu, už ji dnes nedokážou garantovat.

Technologie a umělá inteligence mění pracovní trh takovou rychlostí, že školy zkrátka nestíhají reagovat. Mnoho absolventů má proto pocit, že se učili něco, co je v době jejich nástupu na trh práce už zastaralé.

Řemesla na vzestupu

Vedle toho však roste zájem o řemesla a praktické obory. Stále více mladých lidí zvažuje cestu mimo akademické prostředí. Lidé začínají sledovat návratnost investic a zjišťují, že vysokoškolský diplom často nepřináší víc než jen vyšší dluh.

Zatímco v minulosti se obory vybíraly podle zájmu, dnes je prioritou mzda a stabilita. Jen 12 % mladých by se zpětně rozhodlo pro kreativní obory. A téměř každý desátý by raději nestudoval vůbec.

Změna myšlení firem?

Firmy mezitím ruší požadavky na vysokoškolské vzdělání a hledají lidi s praxí, flexibilitou a schopností učit se za pochodu. Zatímco v oblastech, jako jsou logistika, řemesla nebo technické služby, poptávka roste, absolventi humanitních a marketingových oborů často zůstávají bez odpovídajícího uplatnění.

Vzdělání proto přestává být automatickou zárukou úspěchu. Absolvování vysoké školy se pro část generace Z stalo slepou uličkou. Mnozí se dnes ptají, jestli by nebylo lepší začít rovnou pracovat, vyhnout se dluhům a učit se podle aktuálních potřeb trhu.