REKLAMA

Kvůli AI hloupneme, uznává skoro polovina Gen Z

zdroj: wayhomestudio on Freepik
REKLAMA
REKLAMA

Zvyšuje umělá inteligence efektivitu práce, nebo jen odvádí pozornost zaměstnanců? Na to odpovídá průzkum společnosti GoTo. Podle nějž sice využití AI může třeba v IT sektoru ušetřit čas, sami zaměstnanci ale často ztrácí víru ve své schopnosti. Takřka polovina respondentů generace Z si dokonce myslí, že kvůli častějšímu využívání umělé inteligence hloupnou.

REKLAMA
REKLAMA

Podle expertů se musí AI využívat s rozmyslem, aby byla skutečně efektivní.

Zdánlivá pomoc

Umělá inteligence může běžným zaměstnancům ušetřit víc než dvě hodiny práce denně. Na první pohled jde o jednoznačně pozitivní zprávu. Nový průzkum společnosti GoTo, o kterém píše americký server Fast company, ale ukazuje i odvrácenou stranu rychlé adopce AI.

Pracovníci jsou sice efektivnější, zároveň však ztrácejí jistotu, dovednosti a schopnost fungovat bez pomoci algoritmů. Firmy podle expertů na tento problém nejsou připravené.

Snižuje inteligenci

REKLAMA

Výzkumníci společnosti GoTo a organizace Workplace Intelligence oslovili 2 500 zaměstnanců a IT manažerů po celém světě. Polovina zaměstnanců přiznala, že se na umělou inteligenci spoléhá příliš.

Třicet procent dokonce uvedlo, že bez ní už nedokážou pracovat. A 39 procent respondentů věří, že nadměrné využívání AI oslabuje jejich schopnosti a „snižuje jejich inteligenci“. U generace Z tento podíl stoupá na 46 procent.

Není to vždycky potřeba

Průzkum zároveň ukazuje rostoucí tlak na využívání AI bez ohledu na to, zda je pro daný úkol vhodná. Šedesát procent zaměstnanců uvedlo, že mají ve firmě pocit, že jsou tlačeni k požívání AI nástrojů kvůli vyšší produktivitě i při řešení úkolů, u nichž služby umělé inteligence nejsou potřeba.

REKLAMA

Firmy se navíc začínají potýkat s fenoménem takzvaného „AI workslopu“, což je označení pro záplavu nekvalitního obsahu vytvořeného umělou inteligencí. Třiačtyřicet procent zaměstnanců uvedlo, že odevzdali obsah generovaný umělou inteligencí, přestože měli podezření, že obsahuje chyby nebo je nekvalitní.

Důsledkem je další nárůst práce pro ostatní kolegy. Sedmasedmdesát procent respondentů tvrdí, že kontrola výstupů vytvořených AI jim zabírá víc času než kontrola práce od člověka.

Nezodpovědné používání

Výrazný rozdíl panuje i mezi tím, jak situaci vnímají zaměstnanci a vedení firem. Zatímco 84 procent pracovníků si myslí, že firmy by měly dělat víc pro podporu zodpovědného používání AI, mezi IT manažery s tím souhlasí jen 48 procent. Pouze 44 procent IT lídrů navíc uvedlo, že jejich firma má zavedenou AI politiku. A i tam, kde existuje, ji většina zaměstnanců považuje za nedostatečnou.

Podle autorů výzkumu nejde o technologický ani generační problém, ale o selhání firem při zavádění nových nástrojů. Zaměstnanci podle nich AI nezneužívají z lenosti, ale proto, že firmy tlačí na výkon a výsledky, aniž by jasně nastavily pravidla a hranice používání.

Používat hlavu

Experti upozorňují, že klíčem nebude co nejrychlejší adopce AI, ale schopnost naučit zaměstnance pracovat s ní efektivně a rozumně. Mezi nejdůležitější dovednosti budoucnosti podle zaměstnanců patří kreativita, emoční inteligence, schopnost úsudku a rozpoznání momentů, kdy je potřeba výstupy AI zpochybnit, nebo odmítnout.

Právě firmy, které dokážou nastavit funkční pravidla, investovat do školení a udržet lidské schopnosti zaměstnanců, budou podle autorů výzkumu v následujících letech nejúspěšnější.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA