Bold news

Zabalí si kufr a neustálý shon nechávají za sebou. Takzvaný gap year, tedy rok pauzy, který u nás zná nejeden středoškolák po maturitě a v zahraničí spíš vysokoškoláci po promoci, si nyní podle deníku The New York Post čím dál více dopřávají mileniálové a nejstarší příslušníci generace Z.

Zvyšuje umělá inteligence efektivitu práce, nebo jen odvádí pozornost zaměstnanců? Na to odpovídá průzkum společnosti GoTo. Podle nějž sice využití AI může třeba v IT sektoru ušetřit čas, sami zaměstnanci ale často ztrácí víru ve své schopnosti. Takřka polovina respondentů generace Z si dokonce myslí, že kvůli častějšímu využívání umělé inteligence hloupnou.

Mladí Američané se nesoustředí pouze na jedno hlavní zaměstnání, ale nabírají si víc úvazků. Nutí je k tomu nestabilní pracovní trh, ale také vidina více peněz a možnost pracovat v oborech, které je opravdu baví. Informoval o tom magazín britského deníku The Guardian s odkazem na průzkum společnosti Harris Poll.

Jak si vede generace Z při hledání zaměstnání? Z průzkumu americké agentury Resume Templates vyplývá, že dost bídně. Víc než tři čtvrtiny mladých Američanů jsou totiž podle studie z hledání pracovního místa tak vystrašení, že je na pohovory doprovázejí rodiče. Až ve čtyřiceti procentech případů se navíc rodiče pohovoru přímo účastnili.

V Německu ještě do přelomu roku fungoval rasistický portál, který umožňoval zaměstnavatelům obsazovat pracovní místa pouze „bílými lidmi“. Pracovní portál WhiteDeal, který stejně jako seznamovací server WhiteDate zlikvidovala německá hackerka, byl taktéž plný výroků odkazujících k nadřazenosti bílé rasy a mužů.

Americká generace Z má dost zásadní problém s návykovými látkami. Potvrdil to průzkum organizace Substance Abuse Councellor, která pomáhá lidem od závislosti na drogách. Podle průzkumu celých 69 % mladých užívá nějaký druh návykové látky kvůli pracovnímu stresu. Většinou jde o alkohol, ale nevyhýbají se ani kokainu či extázi.

Tvůrci průzkumu Expat Insider 2025 zařadili Čechy k nejméně přátelským národům světa. Kvůli uzavřenosti, malé znalosti cizích jazyků a sarkastickému humoru, který cizinci mnohdy nechápou. Jak by ale takový průzkum dopadl, kdyby se jeho tvůrci zaměřili jen na Čechy generace Z?

Generace Z čelí největší krizi na pracovním trhu za poslední dekády. Jen ve Velké Británii se letos podle ekonomického časopisu Fortune o pouhých 17 tisíc absolventských pracovních pozic ucházelo přes 1,2 milionu mladých lidí. To je rekordní číslo, které ukazuje, jak zoufale málo je v rychle se rozvíjejícím světě pracovních příležitostí.

Pracovní kultura se v posledních desetiletích zásadně proměnila a rozdíly mezi generacemi jsou dnes na pracovištích častým zdrojem konfliktů.

Generace Z, která byla první, pro niž se home office stal normou, se začíná vracet do kanceláří. Důvodem je osamělost. Podle průzkumu společnosti Bupa se až 40 procent Britů ve věku 16 až 24 let cítí kvůli povaze své práce izolovaně. To je výrazně víc než u starších generací.

Generace Z přepisuje pravidla úspěšného života a pracovní kariéry. Místo honby za bohatstvím a celoživotní loajality jedné firmě staví na první místo duševní zdraví, autenticitu a smysluplnost práce.

Pro Generaci Z se změnila hodnota vysokoškolského vzdělání. Čím dál více mladých lidí svého studia lituje. I s titulem je totiž podle amerického magazínu HR Digest těžké najít dobrou práci nebo dostat slušně zaplaceno. Průzkumy ukazují, že čtvrtina absolventů by dnes na vysokou vůbec nešla a téměř třetina by si vybrala jiný obor.

Jsou mladí Češi z generace Z a generace Alfa líní? Podle průzkumu investičního portálu Portu to tak nevypadá. Jen osm procent mladých od 16 do 30 let si nevydělává vůbec. Víc než polovina si jich přitom přivydělává formou brigád. Ostatní už neormálně pracují.

Devadesát procent příslušníků generace Z nemá jasno v tom, jaké profesi se chtějí v životě věnovat. Pro rady proto obvykle chodí za svými rodiči. Tvrdí to nový průzkum americké poradenské společnosti Gallup, o kterém informoval magazín Timei. Podle autorů studie je to však zároveň problém.

Mladí Češi už necestují do ciziny jen za sluncem a památkami. Stále častěji balí kufry kvůli práci a možnosti něco si konečně našetřit. Za penězi míří hlavně do Norska, Švýcarska nebo na Island, kde berou sezónní brigády v kuchyních a hotelech.

Mladí dospělí se na konci školního roku obvykle vydávají na trh práce, kde hledají příležitostné brigády i stálé zaměstnání. Spoustu z nich však čeká tvrdý střet s realitou, neboť kvůli automatizaci i nástupu umělé inteligence pro ně není dostatek pracovních míst.

Americká platforma Career.io nedávno vydala unikátní průzkum, z něhož vyplývá, že až polovina uchazečů o práci z řad generace Z si ve svých životopisech vymýšlí. Nejčastěji přitom své dosavadní zkušenosti zveličují, další část si pak přikrášluje některé detaily. Téměř pětina dotázaných si dokonce vymýšlí i dosažené vzdělání.

Technologická revoluce mění pracovní trh. Tradiční kancelářské profese, které ještě donedávna zastávali živí lidé, postupně přebírají nástroje umělé inteligence. Mladí Američané se s těmito změnami vypořádávají po svém. Někteří už i mění teplá místa v kanceláři za řemeslné a technické profese.

Mezi příslušníky generace Z se v poslední době objevuje nový trend. Mladí lidé odmítají současné nastavení pracovního trhu, které podle nich způsobuje vyhoření. Místo toho tráví čas doma a svůj proválený den sdílejí na sociálních sítích.

Gen Z má problém s udržením svého zaměstnání. Až 60 procent zaměstnavatelů v USA během loňského roku vyhodilo některé zaměstnance z řad čerstvých absolventů vysokých škol. Důvodem jsou jejich nedostatečné kompetence i nízká profesionalita. A za tím vším údajně stojí slabá kvalita výuky během pandemie.