Bold news

Generace Z čelí největší krizi na pracovním trhu za poslední dekády. Jen ve Velké Británii se letos podle ekonomického časopisu Fortune o pouhých 17 tisíc absolventských pracovních pozic ucházelo přes 1,2 milionu mladých lidí. To je rekordní číslo, které ukazuje, jak zoufale málo je v rychle se rozvíjejícím světě pracovních příležitostí.

Pracovní kultura se v posledních desetiletích zásadně proměnila a rozdíly mezi generacemi jsou dnes na pracovištích častým zdrojem konfliktů.

Generace Z, která byla první, pro niž se home office stal normou, se začíná vracet do kanceláří. Důvodem je osamělost. Podle průzkumu společnosti Bupa se až 40 procent Britů ve věku 16 až 24 let cítí kvůli povaze své práce izolovaně. To je výrazně víc než u starších generací.

Generace Z přepisuje pravidla úspěšného života a pracovní kariéry. Místo honby za bohatstvím a celoživotní loajality jedné firmě staví na první místo duševní zdraví, autenticitu a smysluplnost práce.

Pro Generaci Z se změnila hodnota vysokoškolského vzdělání. Čím dál více mladých lidí svého studia lituje. I s titulem je totiž podle amerického magazínu HR Digest těžké najít dobrou práci nebo dostat slušně zaplaceno. Průzkumy ukazují, že čtvrtina absolventů by dnes na vysokou vůbec nešla a téměř třetina by si vybrala jiný obor.

Jsou mladí Češi z generace Z a generace Alfa líní? Podle průzkumu investičního portálu Portu to tak nevypadá. Jen osm procent mladých od 16 do 30 let si nevydělává vůbec. Víc než polovina si jich přitom přivydělává formou brigád. Ostatní už neormálně pracují.

Devadesát procent příslušníků generace Z nemá jasno v tom, jaké profesi se chtějí v životě věnovat. Pro rady proto obvykle chodí za svými rodiči. Tvrdí to nový průzkum americké poradenské společnosti Gallup, o kterém informoval magazín Timei. Podle autorů studie je to však zároveň problém.

Mladí Češi už necestují do ciziny jen za sluncem a památkami. Stále častěji balí kufry kvůli práci a možnosti něco si konečně našetřit. Za penězi míří hlavně do Norska, Švýcarska nebo na Island, kde berou sezónní brigády v kuchyních a hotelech.

Mladí dospělí se na konci školního roku obvykle vydávají na trh práce, kde hledají příležitostné brigády i stálé zaměstnání. Spoustu z nich však čeká tvrdý střet s realitou, neboť kvůli automatizaci i nástupu umělé inteligence pro ně není dostatek pracovních míst.

Americká platforma Career.io nedávno vydala unikátní průzkum, z něhož vyplývá, že až polovina uchazečů o práci z řad generace Z si ve svých životopisech vymýšlí. Nejčastěji přitom své dosavadní zkušenosti zveličují, další část si pak přikrášluje některé detaily. Téměř pětina dotázaných si dokonce vymýšlí i dosažené vzdělání.

Technologická revoluce mění pracovní trh. Tradiční kancelářské profese, které ještě donedávna zastávali živí lidé, postupně přebírají nástroje umělé inteligence. Mladí Američané se s těmito změnami vypořádávají po svém. Někteří už i mění teplá místa v kanceláři za řemeslné a technické profese.

Mezi příslušníky generace Z se v poslední době objevuje nový trend. Mladí lidé odmítají současné nastavení pracovního trhu, které podle nich způsobuje vyhoření. Místo toho tráví čas doma a svůj proválený den sdílejí na sociálních sítích.

Gen Z má problém s udržením svého zaměstnání. Až 60 procent zaměstnavatelů v USA během loňského roku vyhodilo některé zaměstnance z řad čerstvých absolventů vysokých škol. Důvodem jsou jejich nedostatečné kompetence i nízká profesionalita. A za tím vším údajně stojí slabá kvalita výuky během pandemie.

Protože 1. máj byl a ještě pro někoho je hlavně svátkem práce, pojďme si připomenout, jak na tom s prací vlastně jsme. Popravdě, Češi jsou hlavně čím dál méně spokojení se svými platy. Podle průzkumu společnosti Alma Career je se svým příjmem spokojených jen 32 % lidí.

Spolu s návratem lidí z home officů na pracoviště se vrací i staré známé "praktiky z kanceláří". Podle výzkumu, jehož výsledky zveřejnil americký magazíne Fortune, jsou na denním pořádku podrazy, podvádění či sabotování kariér kolegů. Právě toto sabotování je podle magazínu příznačné pro generaci Z.

Organizace spojených národů sice propaguje sociální spravedlnost, inkluzi a diverzitu, sama se ale ve svých řadách chová trochu jinak. Nabízí například neplacené stáže, které jsou ovšem pouze pro dobře situované “dobrovolníky”. Svým stážistům neproplácí ani základní náklady na život, tedy žádné bydlení, žádné jídlo a pití.

Neustále čteme články a příspěvky o tom, jak generace Z zásadním způsobem mění pracovní trh. Nehodlá snášet toxickou atmosféru na pracovišti, usiluje o home office a inkluzivní podmínky, nerada vidí na pracovišti bossing a ráda by se chtěla nechat vést zkušenějšími kolegy.

Zaměstnavatelé ve velkém volají po návratu svých lidí do práce. Končí tak doba home officů, během níž velká část generace Z vůbec poprvé vstoupila do pracovního života. Její návyky se však od starších zaměstnanců značně liší. Příslušníci generace Z nejsou například úplně zvyklí na požadavky, aby byli v práci výkonní.

Za pozlátkem luxusu Spojených arabských emirátů se skrývá tvrdá realita. Každý rok do země přicházejí tisíce lidí s nadějí na lepší život, ale místo slušné práce a dobrého výdělku je často čeká vykořisťování, nucená práce i sexuální zneužívání.

Generace Z má jasnou představu o ideální práci, ale realita je často jiná a velmi bizarní. Mladí Češi se nám svěřili s tím, jaké byly jejich nejhorší pracovní zkušenosti i nabídky.