Tisíce mladých Arménců vysídlených z Karabachu po ofenzivě Ázerbájdžánu v září 2023 dnes žijí v nejistotě v Jerevanu. Mnozí trpí posttraumatickým syndromem, nemohou najít práci a cítí se odstrčení. Do hlavního města Arménie navíc přicházejí další migranti z Ruska, kteří zvyšují konkurenci na pracovním trhu.

Navzdory těžkostem se ale mladí snaží zapojit do společnosti. Nejvíc je mrzí, že o jejich příbězích se skoro nemluví. My jsme s nimi ale mluvili.

Nedobrovolně do metropole

Na začátku května 2025 jsem odjela do Jerevanu, kde jsem vedla workshop o marketingu pro mladé Arménce, kteří byli nuceni uprchnout z Karabachu. Po bleskové vojenské ofenzivě Ázerbájdžánu v září 2023 opustili Náhorní Karabach téměř všichni jeho arménští obyvatelé, což bylo víc než 100 tisíc lidí.

Podle údajů arménské vlády bylo přes 30 tisíc z nich mladších 25 let. Většina z nich dnes žije v Jerevanu v provizorních podmínkách, s podporou vlády, ale bez jistoty. My jsme jich několik vyzpovídali.

Nedostatek práce

V prvních měsících po konfliktu proudila směrem k uprchlíkům z Náhorního Karabachu vlna pomoci. Jenže postupem času začala uvadat a lidé se museli naučit zase normálně žít. Hledat si bydlení a práci v nových městech. Konkurence na pracovním trhu v Arménii je však obrovská a na lidi z Krabachu firmy pohlíží s nedůvěrou.

„Mám zkušenosti z neziskovky v Karabachu. Tady jsem ale zatím práci nemohla najít, přijde mi, že na mě všichni koukají jako na uprchlíka z Karabachu. Jako bych byla něco méně,“ říká pro Bold News dvacetiletá Ani, která se věnuje sociální práci.

Se syndromem na krku

Podle zprávy organizace International Crisis Group z března 2024 trpí významná část mladých vysídlenců posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a depresemi.

„Každý někoho ztratil,“ říká jednadvacetiletá studentka médií Mery, která ve válce přišla o bratrance. “Návrat zatím nepřipadá v úvahu, ale skoro každý, koho jsem potkala, o něm sní,” dodala Mery. „Pořád si myslím, že se tam jednou vrátíme. Že to nemůže být konec,“ souhlasí devatenáctiletý Arman, který studuje obchod.

Práci jim berou Rusové

Integrace v hlavním městě je složitá i pro samotné rodiny mladých lidí. Najít si nový byt, novou práci i nové přátele se prý občas zdá být nemožné. Lidé se navíc často baví jen se svými komunitami z Karabachu a o větší zapojení do společnosti nemají zájem.

Díky svému traumatu zůstávají uzavření. Navíc se od začátku války na Ukrajině stěhuje do hlavního města Arménie stále více Rusů, kteří sem utíkají před odvody. Zároveň obsazují řadu pozic na trhu, a berou tak práci Arménům.

Arménie vs. Ukrajina

Přesto se lidé vysídlení z Karabachu nevzdávají a jsou velmi aktivní ve společnosti. Zapojují se do aktivit místních neziskovek a organizují workshopy. Nejvíc je mrzí, že situace v Arménii a Karabachu nemá ani z desetiny takový mediální prostor jako válka na Ukrajině.

“Prostě by nás potěšilo, kdyby i Arménie aspoň někoho trochu zajímala,” dodává Arman.