Evropská centrální banka před pár dny zveřejnila návrhy nových eurobankovek, které v příštích letech nahradí několik desítek let používané motivy mostů. Občané všech členských zemí Evropské unie nyní mohou až do 21. září hlasovat o tom, který motiv by ve svých peněženkách měli nejraději.

Na výběr je celkem desítka návrhů, pět s motivy evropských ptáků a řek, na dalších pěti pak najdeme významné osobnosti. Především druhá “kategorie evropských celebrit” vyvolala možná i očekávaný rozruch.

Euro spojuje

Očekávaný proto, protože je jasné, že se každá země bude rvát za své historické osobnosti, krále, vědce, hudebníky či spisovatele. Společná měna je přitom jednou z hlavních myšlenek, které Evropu skutečně spojují.

Eurobankovky denně používají stovky milionů lidí bez ohledu na národnost, jazyk nebo politické názory. A právě proto bychom od samotných bankovek očekávali, že budou především spojovat. Jejich podoba by z toho důvodu měla být co nejneutrálnější.

Není co namítat

Nejde o to, že by snad německý skladatel Ludwig van Beethoven, italský malíř Leonardo da Vinci, polsko-francouzská vědkyně Maria Curie Sklodowská, španělský spisovatel Miguel de Cervantes nebo řecká operní pěvkyně Maria Callas, kteří jsou už v “kategorii evropských celebrit” pevně daní, někomu vadili.

Jde o to, že je každá země bude srovnávat se svými osobnostmi a pak třeba i mezi sebou.

Proč zrovna on či ona?

Proč má být taková řecká operní pěvkyně Maria Callas zrovna na pětieurové bankovce? Není to málo? A kdo například na Slovensku nějakou Marii Callas zná?

Proč je Ludwig van Beethoven jen za 10 euro a Bertha von Suttner, na niž bychom mohli být například my Češi, kdybychom měli euro, hrdí, protože se narodila v Praze, je na bankovce za 200 euro?

Z eurobankovek, na rozdíl od národních měn, dosud žádní konkrétní lidé nikdy neshlíželi. Současné bankovky zobrazují architekturu, mosty a okna. Tedy abstraktní symboly, které hranice členských států překračují. Tvůrci společné měny totiž na konci 20. století dobře věděli, že přesně takové symboly nebudou předmětem hádek o to, kdo si místa na bankovkách zaslouží a kdo ne.

Kdo si to zaslouží

A přesně taková debata nyní probíhá. Proč má být na desetieurovce Beethoven a ne Mozart? Proč si své místo na dvacetieurovce zaslouží Maria Curie a ne třeba chorvatský rodák Nikola Tesla?

Proč naprostá většina vybraných osobností pochází ze západní Evropy, zatímco střední a východní část unie není zastoupena prakticky vůbec? Taková debata je samozřejmě přirozená. Otázkou však je, zda ji musíme vést.

Zbytečná válka

Evropa aktuálně prochází krizí, která se projevuje hlubokým rozdělením společnosti, vzestupem krajní pravice, ale i zpochybňováním podstaty vlastní identity.

V takové době se nezdá příliš moudrým krokem otevírat další frontu kulturních válek, které ve výsledku nikomu nic dobrého nepřinesou. Historické osobnosti navíc už z podstaty věci nejsou nikdy neutrální. Každá evropská země má své národní hrdiny i vlastní interpretaci dějin.

Ptáci jsou lepší

Rozumnějším řešením je proto druhá skupina návrhů bankovek, které zobrazují ptáky, řeky a přírodní motivy. Řekám jsou totiž státní hranice úplně jedno, stejně jako ptákům, kteří migrují napříč celým kontinentem.

Právě ptactvo tak symbolizuje evropskou jednotu mnohem víc než galerie velikánů, v níž bude každému národu vždy nějaké jméno chybět. A pro české “vlastence” nemůžou být ptáci argumentem k nezavedení evropské měny, na které očividně chybí Hus či Žižka.