Novináři po celém světě čelí denně perzekucím, věznění, pronásledování i výhrůžkám smrtí. Mnozí z nich přicházejí o život. A to platí i pro velmi mladé žurnalisty.
Mezi nejmladší oběti patří čtyřiadvacetiletá Báraa Yusuf al‑Bušší, která zahynula během ostřelování syrského města Al‑Tal, nebo slovenský investigativní novinář Ján Kuciak, který pykal za to, že odhalil provázanost politiků s organizovaným zločinem.
Pravda jako zbraň
Gaza, Sýrie, Írán, ale také Ukrajina a další postsovětské státy. Odtud dneska nejčastěji dostáváme zprávy o mrtvých novinářích. Nejde ovšem zdaleka jen o oblasti, kde se válčí nebo kam dosáhne ruka Kremlu.
Novináři umírají i ve zdánlivě vyspělých zemích. Příkladem budiž úmrtí Jána Kuciaka, kterého zastřelil nájemný vrah v roce 2018. My jsme se zaměřili na nejmladší oběti mezi žurnalisty.
V hledáčku moci
Mezi nejmladší novinářské oběti patří podle Komise na ochranu novinářů čtyřiadvacetiletá Bara’a Yusuf al-Bushi, která zahynula 11. srpna 2012 během ostřelování města Al-Tal syrskými vládními silami.
Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě v Damašku a pracovala jako reportérka dokumentující konflikt v Sýrii ze strany rebelů. Svou prací přispívala do řady významných mezinárodních médií, mezi něž patří Al-Arabíja, Al-Džazíra či Orient News.
Osudných 27 let
Smrt na novináře nečeká ale jen v politicky nestabilních zemích. Vražděni jsou i v Evropě. Příkladem je tragédie Jána Kuciaka, slovenského investigativního novináře, který byl v roce 2018 ve věku 27 let zavražděn společně se svou snoubenkou. Jeho práce odhalovala korupci a vazby politiků včetně premiéra Roberta Fica na organizovaný zločin.
Příkladem tragického osudu je i Victoria Roshchyna, ukrajinská reportérka, která se ve svých článcích věnovala dění v Mariupolu či Záporoží a odhalovala chování ruských vojáků na okupovaných územích. V roce 2023 byla unesena ruskou armádou a o rok později ve 27 letech brutálně zavražděna.
Žhavý Blízký východ
Nejhůř jsou na tom ale obecně novináři na Blízkém východě a v Africe. V Afghánistánu v roce 2021 zahynula třiadvacetiletá moderátorka Mina Khairi, když v Kábulu explodovala nálož nastražená pod jejím autem. Podle organizace Comitee to Protect Journalist (CPJ) se v případě vraždy jednalo o součást cílené kampaně na zastrašení novinářek v zemi.
Mnoho novinářů zemřelo i v Gaze a v Íránu, Ázerbajdžánu, Iráku, Egyptě, Saudské Arábii, Jemenu. Ve Spojených arabaských emirátech je pak mnoho odvážných psavců za mřížemi.
České výhrůžky
V novodobé historii České republiky sice žádný novinář kvůli své práci násilně nezemřel, ale výhružky smrtí jsou u některých z nich na denním pořádku. V roce 2002 byl odsouzen Karel Rziepel zvaný Citron za plánování vraždy investigativní novinářky Sabiny Slonkové, která psala o majetkových machinacích a zakázkách spojených s tehdejším pracovníkem ministerstva zahraničí Karlem Srbou.
Výhrůžky neustaly ani o dvě dekády později, kdy se v roce 2024 neznámý muž vloupal na její pozemek a vyděsil její děti. V té době byla Slonková opět po více než dvaceti letech pod policejní ochranou.
