Jen šest procent příslušníků generace Z chce ve firmě vykonávat vedoucí pozici. Vyplývá to z průzkumu polské společnosti Enpulse, o němž v červenci napsal server Euronews. Podle výzkumníků mladí nechtějí do vyšších funkcí hlavně proto, že upřednostňují rovnováhu mezi kariérou a osobním životem a mají i strach z velké odpovědnosti na pracovišti.

Mladí lidé generace Z, jejímž nejstarším příslušníkům bude v roce 2027 už 30 let, stále méně touží po vedoucích pozicích ve firmách. Za kariérní úspěch totiž automaticky nepovažují povýšení, ale spíš lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

Firmy proto čelí rostoucímu problému. Nedokážou si totiž vychovat budoucí manažery. Vyplývá to z rozsáhlé studie Work War Z Report společnosti Enpulse na dvanácti tisících mladých Polácích, o které psal server Euronews.

Šest procent

Podle Tomasze Szklarského, generálního ředitele společnosti Enpulse a odborníka na pracovní trh, chce zastávat vyšší manažerské pozice pouze přibližně šest procent příslušníků generace Z. „Pro organizace a jejich fungování je to velmi vážný problém,“ uvádí Szklarski pro Euronews.

Hlavním důvodem neochoty mladých lidí stát se manažery je podle něj rostoucí odpovědnost, která je s vedením zaměstnanců spojená. V posledních letech se navíc výrazně zvýšil počet zaměstnanců, které má na starosti jeden vedoucí pracovník. Zatímco dříve manažer zpravidla vedl tým o šesti lidech, dnes je běžné, že odpovídá třeba i za dvanáct zaměstnanců.

Větší odpovědnost

Manažeři se dostávají pod stále větší tlak. Musí plnit cíle stanovené vedením firmy a zároveň podporovat profesní rozvoj, motivaci i duševní pohodu svých týmů.

„Generace Z si dobře uvědomuje, jaké oběti vedení lidí vyžaduje. Manažer nese odpovědnost vůči svým nadřízeným i stále početnějším týmům, které potřebují neustálou podporu,“ vysvětluje Szklarski.

Problém pro Evropu?

Klesající zájem o vedoucí pozice přitom podle odborníků nepředstavuje problém pouze pro jednotlivé firmy, ale pro globální pracovní trh. Zvlášť citelně může dopadnout na Evropu, kde se kvůli stárnutí populace dlouhodobě snižuje počet lidí v produktivním věku.

„Pracujících bude zejména v Evropě stále méně. Pokud nebudeme vychovávat novou generaci manažerů a připravovat lidi na odpovědnost za vedení týmů, bude stále obtížnější udržet efektivní fungování organizací,“ varuje Szklarski.

AI nepomůže

Přestože umělá inteligence stále více proniká do firem a automatizuje řadu procesů, podle výzkumu nedostatek manažerů ani ona vyřešit nedokáže. Není totiž jasné, zda budou zaměstnanci ochotni přijímat pokyny od algoritmů ani zda může AI plnohodnotně zastoupit člověka ve vedení týmu.

Úspěšné řízení lidí podle odborníků stále vyžaduje schopnosti, které technologie zatím nenahradí. Například empatii, budování vztahů, motivaci zaměstnanců nebo rozhodování s ohledem na lidskou stránku fungování dané firmy či organizace.